Bratrstvo pravoslavné mládeže před rokem 1945

Bratrstvo pravoslavné mládeže před rokem 1945

 Biskup Gorazd

 Jaroslav Šuvarský

zmínky o hnutí pravoslavné mládeže

 str. 194 — V Dolních Kounicích byla ještě uspořádána od 7. do 10. července 1930 konference českého hnutí pravoslavné mládeže. Dvě hlavní přednášky o věroučných a organizačních rozdílech jednotlivých církví přednesl biskup Gorazd. Mezi přednáškami byla vložena praktická apologetická cvičení. Na konferenci byly přijaty stanovy hnutí a provedeny volby. Předsedou českého hnutí pravoslavné mládeže byl zvolen otec Josef Žídek, místopředsedkyní Taťana Bezděková a generálním tajemníkem otec Pavel Šrom. [1]

 str. 196 — Ve dnech 30. června — 2. července 1931 konala se v Přerově na Moravě III. konference českého hnutí pravoslavné mládeže

 str. 198 — Československé hnutí pravoslavné mládeže v roce 1932 založilo měsícník Mír, jehož program byl vyjádřen názvem časopisu, t. j., aby se stal hlasatelem «míru na zemi, míru pramenícího z evangelia Kristova, míru v lidských duších, míru mezi lidmi a národy.[2]

Časopis byl vydáván v Chudobíně.

 str. 200 — Hlavním tématem konference českého hnutí pravoslavné mládeže, která se sešla v Brně 6. až 8. července 1933 bylo téma «Člověk dnešní doby».

 str. 207 — Na eparchiálním shromáždení 11. května 1936 byla také navržena organizační reforma českého hnutí pravoslavné mládeže organizované ve spolku nezávislém k církevním institucím. Na základě nové organizace se měla v každé obci utvořit Beseda pravoslavné mládeže, aby mladí lidé byli v úzkém spojení s církví. V časopise Věstník byla zavedena rubrika Hlídka mládeže.[3]

 str. 210 — Již dne 24. října 1937 měl biskup Gorazd na schůzi Pravoslavné besedy mládeže v Mladči projev, ve kterém formuloval i své stanovisko k současnému hrozícímu nebezpecí fašismu. Hlavní myšlenky tohoto vystoupení byly uveřejněny v Hlídce mládeže, rubrice Věstníku. Vladyka Gorazd konstatoval, že pravoslaví je spjato s národem, učí milovat svůj národ, nezapírat rodnou reč. Biskup Gorazd kladl mládeži na srdce, aby na to nikdy nezapomínala. On sám byl vždy opravdovým vlastencem a za svuj národní postoj v Rakousku pronásledován. Dále v přednášce uvedl: » Představme si v duchu mapu evropských států a uvažujme o postavení Československa, uvidíme že Čechy a půl Moravy je obklopeno Němci ze severu, západu a jihu. Tato část naší republiky se ocitá v nebezpečném postavení, je vklíněna mezi Německo a Rakousko, takže to vypadá, jako by byla v jícnu mezi dvěma čelistmi. Úsilím Němců, řekl Gorazd, bylo a snad ješte je, tuto část tedy celé Čechy a půl Moravy pohltit, a pak poněmčit. K tomu dříve hodně dopomáhala latinská církev, která měla větší sklon k Němcům než k Čechům. kraje, které byly ryze české byly poněmčeny. Běda nám, kdyby se Němcům jejich plány zdařily. Pravoslavná církev jako církev národní, by se nikdy nepropůjčila k odnárodňujícím službám. Dějiny pravoslavných národů dokazují, že pravoslaví i v dobách nesvobody bylo ochránkyní národnosti». Vladyka ještě uvedl, že na ty národy, které mají národní církev pravoslavnou se může náš stát spolehnout v době nebezpečí. Jsou to Jugoslavie, Bulharsko a Rusko. Jsou to slovanské národy spjaté s námi pokrevně.[4]

 str. 211 — Otec Jiří Novák byl jmenován vedoucím Besed pravoslavné mládeže při ústředí církve[5]. (Při plenární schůzi eparchiální rady 15. června 1938).

 str. 219 — Se souhlasem eparchiální rady se 8. září 1940 konala v Olomouci konference delegátů českých pravoslavných besed. Ústřední tajemník Antonín Sedláček podal zprávu o činnosti besed a navrhl, aby byl pro činnost besed stanoven presný program, a na doporučení biskupa Gorazda probírán pravoslavný katechismus. Znalost věrouky se měla pro mladé lidi stát samozřejmostí. Vladyka Gorazd se konference nezúčastnil, protože v této době prováděl korektury českého pravoslavného katechismu[6].

str. 222 — Práce Besed pravoslavné mládeže pokračovala také, i když ne v takovém rozsahu jako před tím. Dne 7. září 1941 se konala konference delegátů besed a jejím ústředním tajemníkem pro další období byl zvolen bohoslovec Otakar Axmann. Delegáti Besed mládeže blahopřáli Gorazdovi k 20. výročí biskupského svěcení a uvedli, že pro pravoslavnou mládež platí heslo: «Jací jsme my, taková bude církev za deset až dvacet roků»[7].

 Pravoslavní v Československu v letech 1918 — 1942

 Pavel Marek (Brno 2004, s. 113.)

  …Je třeba konstatovat, že lidé kolem biskupa Gorazda tuto skutečnost správně reflektovali a pokoušeli se ji změnit aktivitami ve dvou oblastech: od počátku 30. let vedení eparchie položilo nový důraz na propagaci a šíření pravoslaví prostřednictvím kultury a současně akcentovalo význam výchovy pravoslavné mládeže a dorostu. Tuto novou strategii měly pomoci naplnovat a uvádět do života zejména dvě organizace: počátkem července 1931 v Přerově proběhl sjezd pravoslavných intelektuálu, jenž završilo založení Ligy pravoslavné kultury v Československu jako nepolitického centra pravoslavně orientovaných vzdělanců,[318] a Beseda pravoslavné mládeže (zal. 1937)[319] navazující na pravidelné roční konference hnutí pravoslavné mládeže (od roku 1929). Schůze, sjezdy a setkávání členů těchto organizací a jejich přátel plnilo důležitou roli nejen ve zmíněném propagačním smyslu a jako nástroj sbližování lidí, upevňování vědomí sounáležitosti, ale stávalo se také veřejnou tribunou pravoslavných, sloužilo k proklamaci postojů pravoslavné církve k otázkám veřejného a politického života v Československu.

 [318] Liga pravoslavné kultury. Věstník, 2, 1931, c. 14, 15. 7., ŠUVARSKÝ, J.: Biskup Gorazd. Praha 1979. s. 196. — Liga měla sjezdy v červnu 1932 v Bílovicích a v červenci 1933 v Brně, výrazne se v ní angažoval P. M. Haškovec. Měla ambice zakládat místní pobočky, v Brně, Praze, Trebíči.

 [319] ŠUVARSKÝ, J.: c. d., s. 207. Konference Českého hnutí pravoslavné mládeže. Věstník, 1, 1930, c. 15-16, 1. 8., s. 64-65. 3. konference Českého hnutí pravoslavné mládeže v Přerově. Věstník, 2, 1931, c. 14, 15. 7., s. 55-56. — Transformace hnutí mládeže reagovala na skutečnost, že spolkové struktury (budované od roku 1932 pod názvem Československé hnutí pravoslavné mládeže) byly údajně příliš izolované od církevního života, proto eparchiální shromáždění 11. 5. 1936 rozhodlo vytvořit v rámci církevních obcí volná sdružení pravoslavné mládeže pod názvem «Beseda pravoslavné mládeže». Tento krok nebyl některými funkcionáři v cele s o. Josefem Žídkem, dosavadním předsedou a iniciátorem mládežnického hnutí pravoslavných pochopen a vnesl do vztahu mezi lidmi značné komplikace. J. Žídek se nakonec s pravoslavnou církví rozešel a vrátil se (1938) do římskokatolické církve. Srov.: Pravoslavné mládeži. Věstník, 7, 1936, c. 9, 1. 11., s. 5-6. K prohlášení p. faráře Josefa Žídka v Rozsévači. Věstník, 10, 1939, c. 2, 1. 2., s. 7-9. ŽÍDEK, Josef: Tisková oprava. Věstník, 10, 1939, c. 3, s. 16-17.

 V roce 1938 se jejich vedoucím stal o. Jiří Novák, v roce 1941 byl jejich ústředním tajemníkem zvolen bohoslovec Otakar Pavel Axmann. V čele hnutí pravoslavné mládeže v roce 1930 figuroval o. Josef Žídek, generálním tajemníkem byl o. Pavel Šrom.