Další ze setkání pravoslavných mládežníků se uskutečnilo v monastýru v Hrubé Vrbce nedaleko Hodonína. Mládežníci Marcela a Prokop nám napsali, jak akce proběhla.
Prokop: Tož začle sme ve čtvrtek večir v monastiro v té Hrobé Vrbce. A že se nás sjela pestrá banda: Jednak me, Hanáci, ale take z okoli Hodonina, z Ostrave a vubec všech kótu Morave. Nekolek ledi přejelo z Čech, hlavně z Práglo, a samozřémě nás podpořile e bratři ze Slovenska. Nepočital sem to, ale kolem patnácti se nás sešlo.
Marcela: Na přípravě programu celého setkání se podíleli především koordinátor Bratrstva pravoslavné mládeže pro Moravu Martin Létal a víceprezident BPM Viktor Dutko. Pomáhali i otec Marek z církevní obce Brezová pod Bradlom, Marie M. Kudelová, Viktorovi rodiče, starosta z Priepastného a spousta dalších. Velký dík patří především vladykovi Jáchymovi, který nám umožnil pobývat od čtvrtka až do soboty odpoledne v monastýru v Hrubé Vrbce. Myslím, že lepší duchovní i praktické zázemí bychom si stěží dovedli představit.
Prokop: Na setkáni nás take ož ve čtvrtek přejel podpořit otec Libor Kratochvíl z Jesenicka a zustal s nama až do sobote. Ve čtvrtek večir s nim bela odslóžená velká večerni s litió.
Marcela: Čtvrtek byl totiž předvečer svátku svatého Rostislava. Období mezi 28.10.2011 a 28.10.2012 vyhlásil posvátný synod Pravoslavné církve českých zemí a na Slovensku «Rokem svatého Rostislava», a proto není náhodou, že pravoslavná mládež nejenže náležitě oslavila páteční svátek svatého knížete Rostislava, ale také tomuto významnému světci, který se zasloužil o rozšíření pravoslaví i na naše území, na území tehdejší Velké Moravy, zasvětila významnou část celého programu pravoslavného mládežnického setkání.
Prokop: To belo hlavně v pátek. Začale sme bohosložbó na svátek ož zminěnyho knižete Rostislava. Slóžil jo vladyka Jáchym, otec Libor a otec Serafim Tomeček, keré nám kázánim přebližil dobo sv. Rostislava.a proč bel vlastně kanonizované. V dalši části programo nás Viktor Dutko poočel o modlitebnich knižkách, jak vznikle, proč a na co je v naši cirkvi máme. Maruška Kudelová (gdež nám předtim s dalšima ovařela takové oběd, že sme se až za ošema olezovale) vedla aktivitko, pře které si každé verobil knižečko.
Marcela: Ano, měli jsme možnost si vlastnoručně svázat sborníček s ranními a večerními modlitbami a s několika písněmi, které jsme si hned večer v chrámě společně zazpívali.
Prokop: A dovedo si tvrdit, že nám to cely spiváni šlo celó dobo setkánih pěkně, pěle sme střidavě cirkevněslovanske a česke.
Marcela: Po večerní následovala duchovní beseda s otcem Markem a s otcem Liborem na téma «Odkaz sv. knížete Rostislava dnešku». Mohli jsme se ptát ještě na cokoli dalšího, co nás zajímalo, a beseda nakonec byla docela živá. V sobotu ráno se konal Akathist ke sv. novomučedníkovi Gorazdovi. Již jsme měli vyrobené své modlitební knížečky/zpěvníčky, a tudíž jsme některé klíčové písně mohli zpívat úplně všichni.
Prokop: Po akathisto sem mosel předčasně odjet, protože doma čekajó podzimni práce na polo e v zahradě. Setkáni ve Vrbce nás posonolo, nejenom dochovně, zas o kósek dál, ale skoro fšeci pokračovale dál na Slovensko. Šak Marcela vám to — a mimochodem spisovně — niže popiše.
Marcela: Dopoledne následovalo další Viktorovo povídání o pravoslavných bohoslužebných knihách. Naučili jsme se, co ve které knize můžeme najít, a kdy se která používá. Cílem bylo, abychom mohli být při bohoslužbách poučenější, a tudíž i aktivnější a schopnější. Po dopoledním programu následoval oběd, a po obědě už jsme všichni uklízeli (holky uklízely uvnitř v monastýru a kluci hrabali a odnášeli spadané listí), a chystali jsme se k cestě na Slovensko. Vyrazili jsme kolem třetí až čtvrté odpolední. Několik lidí vzal svým autem i otec Marek z Brezové pod Bradlom. Cestou do Brezové jsme se stavili ještě v Priepastnom, kde jsme si nechali věci v prostorách fotbalového stadionu, které nám laskavě zapůjčil starosta Priepastného. V těchto prostorách jsme měli původně i spát, ale ukázalo se, že je tam příliš velká zima, tudíž jsme nakonec spali někteří u Viktora v Brezovej, někteří u Viktorovy sestry Tatiany v Priepastnom. Večerní s lithií v předvečer svátku svatého Ondřeje Krétského se moc povedla. Večer jsme se přesunuli do «klubovny» v Priepastnom a užili jsme si pěkný společenský večer s tancem, hrami a především východoslovenskými lidovými písněmi. Přijel nás také navštívit pan starosta, který si s námi také zatancoval.
V neděli ráno se v Brezovej už od osmi hodin sloužila jitřní, a dále potom od desíti sváteční liturgie. Po liturgii jsme byli všichni pozváni na oběd k Viktorovým rodičům. Jídlo bylo lahodné a atmosféra příjemná a vřelá. Následovala krátká procházka po Brezovej, a potom, co jsme se rozloučili s našimi milými hostiteli, jsme se rozjeli po skupinkách podle toho, kam kdo jel, duchovně povzbuzeni a posilněni, zpátky do svých domovů.
Marcela a Prokop
