Silvestrovské blažené překvapení

Silvestrovské oslavy jsou nejlepší v kruhu přátel – a jsou-li tito přátelé zároveň bratřími v Kristu, jsou takové oslavy vůbec nejlepší. Toho se držela také pražská část BPM, když se rozhodla pro přivítání nového roku. Sešli jsme u Chrástových – u manželů, kteří se seznámili právě díky činnosti BPM. 🙂

Asi desítka mladých lidí usedla za silvestrovský stůl a sdílela to krásné bratrské společenství. To jsme ale nikdo netušili, co nám Ondra Chrást zatajil…

Kolem desáté hodiny večer během neformálního povídání Ondrovi zazvonil telefon: „Ano vladyko? Vy už jste tady? Tak já jdu pro vás dolů.“

Mysleli jsme si, že si z nás Ondra dělá legraci. To by nám snad řekl předem, že mezi nás přijde i metropolita! Přece ho nemůžeme posadit ke stolu, na kterém se už stihly objevit špinavé talířky a skleničky od nápojů.

Jenže Ondra si legraci nedělal. Vzácnou návštěvu si pro nás nechal jako překvapení. Skutečně mezi nás zavítal metropolita Kryštof. Naštěstí věděl, že je pro nás překvapením, a snad nám zjevný dosavadní neformální ráz posezení odpustil.

Poté, co každému z nás udělil arcipastýřské požehnání, nám říkal, ať do nového roku vykročíme s dobrou myslí. Ať všechno zlé, co tíží naši duši – špatné vzpomínky, křivdy – necháme za sebou. Zabrousil i do teologie, kdy nám připomněl, že zlo je nejsoucí (Bůh stvořil jen dobro, takže zlo nemůže mít bytí), a tak ať ho v nejsoucnu necháme a netaháme ho zbytečně s sebou.

Po krátké době se s námi rozloučil – mimo jiné proto, že ráno ho čekala archijerejská bohoslužba v katedrále, na kterou se musel důstojně připravit.

Vladyka Kryštof nás svou překvapivou návštěvou mile potěšil a jeho povzbuzující slova s námi zůstávala po celou další dobu silvestrovských oslav, které jsme završili ráno účastí na svaté liturgii, při které jsme si od Pána vyprosili požehnání do Nového roku.

Daniel Mrázek